Pošlapávání práva na protest

Strážci zákona zadržují účastníka akce na podporu ruského investigativního novináře Ivana Golunova. Foto: Shamil Zhumatov/Reuters

5.prosince 2022 Vladimir Putin podepsal zákon zakazující demonstrace téměř všude. Omezování práva na protest však začalo mnohem dříve.

Článek 31 ruské ústavy zaručuje právo na mírové shromáždění beze zbraně, protestní shromáždění nebo demonstraci, pochod nebo piket.

2004

V roce 2004 Rusko přijalo zákon o protestech, který zavedl pravidla, jimiž by se měli řídit organizátoři a účastníci veřejných shromáždění. Například organizátoři musí o protestu informovat úřady nejdříve 15 a nejpozději 10 dní před dnem konání veřejné akce (výjimkou je pokud se jedná o protest jednoho člověka). Zákon také popisuje místa, kde se demonstrace nesmí konat (např. železniční tratě). Celkově je první verze zákona, která vstoupila v platnost v polovině minulého století, dosti podobná zákonům v evropských demokratických zemích. Hlavním účelem bylo organizovat lidi, nikoliv je kontrolovat.

Vše se změnilo po masových protestech proti falšování výsledků parlamentních a prezidentských voleb v letech 2011-2013.

Sólo protest

Protesty jednoho člověka jsou povoleny bez ohlášení, pokud se jich neúčastní další osoby "spojené stejnou myšlenkou nebo organizací" a osoba nemá dočasnou stavbu (v tomto případě musí být ohlášení podáno nejpozději 3 dny předem). Protestující musí zůstat na místě a nemůže se pohybovat.

2011–2013

Hromadné protesty 2011–2013 začaly s několika stovkami lidí a na jejich vrcholu se sešlo 150 000 účastníků. Následoval nový zákon, který ukládal tresty protestujícím, kteří se účastnili nepovolených demonstrací. Od tohoto okamžiku museli lidé, kteří chtěli protestovat, získat povolení od místních úřadů. Minimální pokuta činila 10 000 rublů (1 CZK=1.619615 RUB in 2012), což při průměrném platu 30 000 rublů (mimo hlavní město) mohlo činit skutečný zářez do peněženky. Zajímavé je, že tento zákon zavedl nový pojem organizátora masového shromáždění, které není veřejnou akcí. Organizátorem je v tomto případě osoba, která de facto koordinuje lidi. Později, když místní úřady přestaly vydávat povolení k protestům a lidé se shromažďovali nepovoleně, mohl být za organizátora označen významný člen opozice nebo náhodný účastník protestu jen proto, že pomáhal lidem přejít ulici, a mohl dostat pokutu od 150 000 do 300 000 rublů.

Hyde parky

Takzvané "Hyde parky" se měly stát místem, kde by každý mohl svobodně vykonávat své právo na protest, ale od samého počátku byly přísně regulovány. Místní úřady poskytovaly místa pro shromáždění daleko od center měst, kde protestující nemohli být slyšet. Na jedné straně dávaly lidem místa s nominální svobodou, na druhé jim braly všechny ostatní možnosti tím, že požadovaly, aby shromáždění na jiných místech byla schválena. Novela zákona o shromážděních zavedla kritéria pro způsobilost veřejných akcí. Od té doby jsou veřejné akce opozice téměř vždy zakazovány z formálních důvodů.

2014

Článek 212.1 trestního zákoníku o opakovaném porušování pravidel pořádání pouličních akcí vstoupil v platnost v červenci 2014. Podle tohoto článku, pokud soud vydal dvě rozhodnutí o správním deliktu během 180 dnů, může být osoba považována za osobu opakovaně porušující zákon. Nejlehčí sankcí podle tohoto článku je pokuta ve výši 600 000 rublů a nejtěžší - 5 let vězení. V prosinci 2015 byl aktivista Ildar Dadin odsouzen na 3 roky, ale v únoru 2017 Nejvyšší soud Ruska zrušil rozsudek, nařídil jeho propuštění z vězení a uznal jeho právo na rehabilitaci.

2017–2021

Seznam přijatých změn:

• Zákaz účasti na shromážděních pro nezletilé. Může být uložena pokuta od 30 000 do 50 000 rublů.

• Zákaz zneužívání práva na protest. Podle článku 20.23 zákoníku Ruské federace o správních deliktech je zakázáno podávat oznámení o konání veřejné akce bez úmyslu ji skutečně uspořádat. Za to může být uložena pokuta od 25 000 do 100 000 rublů.

• Zákaz financování protestů ze zahraničních zdrojů. Pokuty za "nezákonné" sponzorování a za neoznámení úřadům, jak byly finanční prostředky použity.

• Zvýšení pokuty za neuposlechnutí příkazů příslušníka donucovacích orgánů.

Za zmínku stojí i to, že policie často používá proti protestujícím článek 318 trestního zákoníku o násilí proti představitelům moci. Některé trestní případy byly naprosto absurdní, jako například pronásledování Sergeje Abaničeva za to, že hodil po policistovi plechovku s jedním nealkoholickým nápojem.

"Pak začnou střílet a ničit obchody. To bychom neměli dopustit," komentoval Vladimir Putin moskevský případ.

Poznámka: V současné době lze ve Velké Británii pozorovat počátek podobný proces pošlapávání práva na protest jako reakci na odvážné metody klimatických aktivistů.

COVID-19

Každá země se s pandemií vypořádala jinak. Ruské úřady ji využily jako nový nástroj útlaku.

V dubnu 2020 Vladimir Putin podepsal zákon, který kriminalizuje porušování hygienických pravidel. Podle článku 236 trestního zákoníku je minimálním trestem za "porušení hygienických a epidemiologických pravidel, které z nedbalosti způsobilo hromadné onemocnění nebo otravu lidí nebo vytvořilo hrozbu takových následků", pokuta od 500 000 do 700 000 rublů a maximální trest - odnětí svobody až na 2 roky (5 let v případě úmrtí 1 osoby a až 7 let v případě úmrtí více než 2 osob).

Po shromáždění na podporu Alexije Navalného, které se konalo 23. ledna v Moskvě, bylo deset spolupracovníků opozičního vůdce obviněno z porušení pandemických omezení. Většina z nich byla odsouzena k "omezení svobody". Například Ljubov Sobolová dostala 18 měsíců "omezení". Později vyšetřovatelé použili stejný článek proti opozičním představitelům v Murmansku, Saratově a Nižním Novgorodu s tím, že příspěvky na sociálních sítích informující o mítincích "ohrožují lidi". Například Natalia Rezontova, novinářka z Nižního Novgorodu, dostala "omezení některých činností", včetně používání mobilního telefonu a počítače, což ji znemožnilo pracovat.

Zjistěte víc: